Klání v Otnicích se konalo 15. července 2006. Pořádali ho Rytíři země Moravské a účastnilo se ho asi šedesát účinkujících z deseti skupin. Přihlíželo na dvě stě diváků. Pořadatelé perfektně zvládli nakrmit a napojit bojovníky a při různých soutěžích a tombole pobavit děti i jejich rodiče.
První ročníky probíhaly jako klasická bitva s dobýváním palisády. Letos od tohoto scénáře bylo upuštěno a šermíři předvedli spíše vystoupení zakončené hromadnou bitvou. Musím smeknout před uměním domluvit se (těsně před akcí) a potom sehrát třičtvrtěhodinové dopředu nenacvičené „divadlo“ s desítkami nezávislých lidí. Velký podíl na tom měly hlavní postavy: výborně deklamující Zdenál (shš Armet) a náš oblíbený vedoucí Jaryn, kteří si dění na scéně – s pomocí ostatních – vymysleli a kočírovali. Odměnou jim byl smích a potlesk diváků.
Zápletka byla jednoduchá – na přátelském setkání dvou šlechticů u příležitosti oslav svatby se u dvora tančí a baví šermem. Jedna strana v duelech stále vítězí, nakonec (díky „dárečku“ – do koženice s motivem draka oděnému – Sunarovi, který opět hází Hnědem vstříc třem protivníkům) se síly na obou stranách vyrovnají a vše skončí hromadnou bitvou.
My jsme mimo jiné: tančili, udýchali souboj „2v1“, uronili kapku krve (jak jinak než Hnědovy) a rozbíjeli ústa hlavicí. Naši mladí se řádně zapojili během vystoupení a hlavně – při poslední bitvě.
Představení bylo dokonce tak dlouhé, že ztratilo pozornost malé Benjamin těsně před koncem. Ovšem pouze do chvíle, kdy jí metr od hlavy prolétla část zlomeného meče.
