Bitva Modřice 06/2008 – průběh

Dne 21. června 2008 ožil modřický areál Pod kaštany čilým ruchem. Stovky zvědavých diváků a rodin s dětmi sem přišlo strávit sobotní odpoledne ve společnosti udatných rytířů a sličných panen, odpočinout si od všedního shonu a pobavit se. Tuto akci uspořádala skupina historického šermu Carpe Diem (klub YMCA), za spolupráce a vstřícné podpory města Modřice, pod záštitou starosty města Ing. Josefa Šišky. Poděkování patří rovněž hotelu Gregor, všem ostatním sponzorům a nejvíce těm, bez kterých by bylo pořádání akce nemožné – šermířům, účinkujícím a divákům.

Akci zahájil starosta města Modřice Ing. Josef Šiška křestem středověké repliky děla, kterou přivezlo sdružení „Společnost přátel dělostřelby Jihlava“. S jinými palnými zbraněmi se mohli seznámit diváci v rámci doprovodného programu, jehož součástí byly i další vystoupení – skupiny historického šermu Carpe Diem, skupiny historického šermu Baštýři, orientálních tanečnic aimirah, k poslechu i tanci hrála bigbítová kapela Rusty Nail a ukázka řemesel proběhla v prodejních stáncích malého dobového jarmarku.

Po vrcholu celého dne, v úmorném vedru svedené Středověké bitvě, kde se utkalo stopadesát šermířů před zraky asi tisícovky diváků, zbyl ještě prostor na premiérové vystoupení shš Carpe Diem „Pán a páže – prequel“, na šarvátky koncipované jako „Bitva třiceti“, pasování rytíře a na závěr dne zaplály ohně při vystoupení fakíra a tanečnic aimirah a ve velkolepé show sdružení AD INFINITUM. Tím pro diváky skončil den plný akce a zábavy, ale šermíři ještě do ranních hodin probírali u lahodného moku průběh bitvy… a v noci letního slunovratu padaly hvězdy.

Bitva

„Budeme vám vyprávět příběh z dob dávného středověku. Příběh, který se nikdy neudál, přesto je tak podobný skutečným tahanicím o moc, vliv a peníze, v nichž o směřování děje rozhodovaly špinavé války zákulisní i ty krvavé na bitevních polích…
… Náš příběh bude vyprávět o lením pánovi, knížeti Jaroslavovi ze Sedla, kterému byla dlouhou dobu trnem v oku vzrůstající moc jeho vazala rytíře Draka. Ve snaze získat více vlivu na svého podřízeného sebral Jaroslav ze Sedla svou armádu a vpadl na území svého rivala, drancoval kraj a plenil vesnice. I stalo se, že jeden z kapitánů rytíře Draka byl podplacen, zradil a vydal jednu z Drakových tvrzí bez boje. Jakmile se zpráva o počínání Jaroslava ze Sedla donesla sluchu rytíře Draka, přestože vazalem, vytáhl do boje proti svému pánovi. Jaroslavova vojska v ležení slaví své úspěchy a lehké dobytí Drakovy tvrze. Drakova armáda, ač početně slabší, využívá nepozornosti nepřítele… a náš příběh začíná.“

Ve vojenském ležení knížete Jaroslava pod dobytou tvrzí je zábava v plném proudu. Probíhají mučení a popravy osádky tvrze (Společenství svobodných pánů z Jihlavy a jejich „právo útrpné“), orientální tanečnice (aimirah) tančí pro potěchu žoldáků. Toho využije rytíř Drak a jeho muži zlikvidují předsunutou hlídku na hlásce a posádku katapultu. Potom je ležení napadeno a Jaroslavovo vojsko ustupuje do tvrze. Rozmrzelý Drak začíná s obléháním a svým obléhacím strojem postaveným mimo dosah děl děsí armádu svého rivala. Ten začne vyjednávat.
Po neúspěšném vyjednávání nechává Drak setnout hlavu zajatému Jaroslavovu bratrovi, panu Radomírovi z Veličan. Tím je dáno, že tato bitva bude svedena bez lítosti. Katapult zapálí bránu a Drakově armádě se podaří dobýt předpolí tvrze. Děly je však zničen katapult a obránci seberou všechny své síly a vytlačí útočníky ven. Kníže Jaroslav posílá pro pomoc – odřad svého vojska, který byl ráno vyslán na spížování.
Přestože se útočníkům podaří tvrz zapálit z bočního katapultu a vojsko musí tvrz opustit, aby zachránilo holý život, přivolané posily zvrátí průběh bitvy a zachrání knížete Jaroslava před porážkou. Rytíři Drakovi je sražena hlava a kníže si přivlastňuje jeho majetek a zvyšuje svou moc a vliv.

Bitevní vřava trvala plných padesát minut a kromě drobných oděrek a naraženin proběhla bez zranění, takže zdravotníci ze sanitky naštěstí neměli moc práce. Trpěliví dobrovolní hasiči vyčkali až na konec bitvy a uhasili nejenom hořící palisádu, ale i horkou krev šermířů prosících o osvěžení. Bitvy se účastnilo přibližně sto sedumdesát účinkujících ze dvaceti sedmi skupin. Velitelé jednotlivých křídel armád byli ze shš Armet, Lucius a pořádající Carpe Diem, o dělostřelbu se postarala Společnost přátel dělostřelby Jihlava a o provoz katapultů jeden z Rytířů Země Moravské.

Co předcházelo

Hned, jak jsme před dvěma lety objevili malebný areál Pod kaštany, vyklíčila v nás touha uspořádat zde bitvu. Oslovili jsme zastupitelstvo města a to souhlasilo. Po zimní přípravě a velikém zařizování konečně nastal okamžik, kdy z myšlenky se měla stát skutečnost a započala stavba tvrze. Víkend před bitvou se všichni chopili kladiv a rýčů a dali se do díla. Postupně vyrostla tvrz a byl sestrojen katapult. Zvlášť děkujeme za pomoc panu Rostislavu Eignerovi (předseda Kulturně školské komise města Modřice), Rytířům Země Moravské a paní Heleně Najbrtové (YMCA).

A co předcházelo v den bitvy samotné? Dopoledne jsme v průvodu lákali obyvatele Modřic na odpolední podívanou a potom se šermíři spontánně seřadili na nácvik bitvy. Děkujeme všem za disciplínu a dodržení nevyhlášené prohibice.

(foto alibi a V. Starý)

Smutná douška

Poté, co tvrz přečkala bez úhony útoky rytířů a ostřelování trebuchetem i přívalové deště a vítr, nepřežila řádění vandalů a po necelých dvou měsících je v rozvalinách. Je dobře, že aspoň chvíli sloužila dětem jako útočiště ke hrám, hráčům paintballu jako skvělé bitevní pole a svatebčanům jako stylová kulisa. Čest její památce vzdávají Jaryn, Sunar, Hněd, Srnec, Jiljí, Inzi, Mahtar, Ruda, Mařík, Marcel, Bob, Virus, Tomáš, Lukáš, Radek, Robert, Honza, Chřesťa – ti, kteří v potu tváře dřeli na její stavbě.