Bitva Modřice 2012 – průběh

Před bitvou

Od pátku 15. června 2012 v modřickém areálu „Pod kaštany“ probíhala stavba kulis pro bitvu Modřice. Převážně během víkendu vyrostla uprostřed bitevního pole tvrz a byly dovezeny trébuchet a beranidlo. Přes týden se hlídalo a vylepšovalo, taky byly postaveny naše gotické stany sloužící zároveň jako přístřeší, zázemí i kulisa –

jeden v prostoru určeném pro vystoupení a tři na bitevním poli. Město Modřice spolu s hasiči se postaralo o zázemí pro návštěvníky – prostorné stany s posezením a stánky s občerstvením.

Počasí vyšlo krásně, sluníčko svítilo, ani známky po dešti. V ležení mezi šermíři panovala dobrá nálada, řemeslníci rozkládali dobové stánky se svým zbožím. V sobotu ve dvanáct hodin, jakmile se vrátil kostýmový průvod z města, mohl proběhnout nácvik bitvy.

Šermířský den

V sobotu dne 23. června 2012 proběhl Středověký den a bitva Modřice – 5. ročník. V areálu „Pod kaštany“ jej uspořádal klub YMCA – Carpe Diem, za spolupráce a vstřícné podpory města Modřice, za pomoci Mysliveckého spolku v Modřicích a Sboru dobrovolných hasičů Modřice.

V jednu hodinu se modřický areál plnil diváky, kterých prošlo za celý den přes brány areálu kolem patnácti set. Moderátor Libor Olšan z Olšan uvedl starostu Modřic Josefa Šišku, který zahájil program dne.

Vzápětí vystoupila shdš Společnost přátel dělostřelby Jihlava s ukázkou dělostřelby. Do Modřic sebou přivezla i středověkou repliku děla, která byla pokřtěna před lety na prvním ročníku bitvy Modřice. Následovalo vystoupení Vraždy ze Sudic, který ukázal turnajové kousky na hřbetu koně. Oštěpem zabodl čuníka, posbíral věnečky dvorních dam a sekal hlávky zelí v letu. Nakonec s koníkem projel hořící otepí slámy. Varjažská družina Sigurd předvedla tvrdé kousky svého bojového umění. V mezivstupech bavil děti i dospělé svými bláznivými kousky kejklíř Jonáš.

Bitva začala ve čtyři hodiny a trvala i s děkovačkou 50 minut. Příběh do mikrofonu uváděl Libor Olšan z Olšan jako vypravěč – z pohledu královského herolda. Bojovalo přes 200 šermířů ze 43 skupin, sledovalo je patnáctset diváků. Bylo ošetřeno pár méně závažných zranění . Vše natáčelo sedm full hd kamer a na sestřihu se pracuje. O příběhu bitvy si přečtěte níže.

Pobitevní blok vystoupení zahájila hrstka odvážných, kteří se utkali v šarvátce „Bitva třiceti“. Dále vystoupila historicko-divadelní společnosti Čarodějky s.r.o. aneb sestry rejdí ovzduším. Představení Carpe Diem se tentokrát ujmuli naši mladí. V příběhu „Pohádka nepohádka“ ožila sličná princezna, udatný princ Krasoň i strašlivý drak… anebo to bylo úplně jinak? Ve své katovně Vražda ze Sudic nešetřil nikoho, ani samotného starostu Modřic, který dostal výprask vařečkou od své vlastní dcery. Po setmění vystoupil Bravo team v mystickém příběhu s ohňovými efekty „Bájný amulet“. A na závěr, už za tmy, osvětlil bitevní pole hadí mág Cave ohňovou a pyrotechnickou šou.

Šermujícím děkujeme za nasazení v boji, divákům za přízeň a všem za perfektní atmosféru pohodového dne. A ještě poděkování všem, kteří přiložili ruku k dílu a přispěli ke zdaru akce. A dík vám Carpeďáci, moc jsem se bavila.

Bitva o tvrz „Pýcha“

Pan Jaryn ze Sedla a Drak z Drakova si po celých pět let v neustálých šarvátkách vzájemně zle škodili, jak ve věci rytířské cti a dobré pověsti, tak značnými ztrátami na majetku i životech. Novým jablkem sváru mezi oběma nesmiřitelnými soky se tentokrát stala hrdá tvrz pana Jaryna. Nesla jméno Pýcha a to právem, neboť se pyšnila hned dvěma věžemi, což bylo široko daleko na celém panství Modřickém úkazem zcela nevídaným.

Pan Jaryn se nechal velkohubě slyšet, že je jeho tvrz pevností zcela nedobytnou a žádný z kořistníků ji nezdolá. Což se dá vyvrátit jedině tím, že se někdo postará o důkaz opaku. A přesně to byla ona poslední jiskra výzvy pro pana Draka z Drakova, který pojal ďábelský plán, jak konečně s nenáviděným sousedem jednou pro vždy skoncovat a navíc se sám stát pánem na tvrzi dvou věží.

V případě pana Draka se nedalo čekat, že by na tvrz přímo uhodil, jak to bylo v oněch rytířských časech zvykem a ani poctivé obléhání mu nebylo vlastní. Jeho nejmocnější zbraní byla lest. V rouše beránčím se zrádný Drak dostavil před Jarynovu tvrz s nečekanou výzvou k vzájemnému příměří. Pana Jaryna taková zpráva natolik zaskočila, že se neuváženě chopil podané mírotvorné ruky a na tvrzi Pýcha se ještě v ten samý den konala smírčí hostina. Avšak jak staré heslo praví: „Kdo volá po míru, chystá válku“. Tak se toto pořekadlo i tentokrát plně potvrdilo a pan Jaryn pozdě pochopil, že jeho nedobytná tvrz se dá dobýt zcela lehce tou nejzákeřnější zbraní zvanou zrada. Záhy byl pan Jaryn z Pýchy vypráskán.

Ale všeho do času. Vyštvaný pan Jaryn se brzy vzpamatoval a zhoufoval kolem sebe své věrné, aby Pýchu dobyl zpět. Jeho armáda se, posílena střelbou z katapultu, probila k tvrzi. Beranidlo rozrazilo bránu a útočníci vnikli do tvrze i pomocí žebříků. Pan Drak se ze své kořisti neradoval dlouho. Na tvrzi znovu zavlála Jaroslavova zástava.

Vítr válečných změn nad modřickou tvrzí zavál po třetí! A korouhev vojenského štěstí se záhy obrátila. Pan Jaryn bohužel nechal své obléhací stroje nedostatečné chráněné v poli, a tak se jich všemi mastmi mazaný Drak úskočně zmocni a použil je proti původnímu majiteli. Drakovská horda překonala palisády i bránu, vnikla do tvrze. Mez dvěma věžemi vzplanula nevídaná řež, Drakova armáda zničila a rozbila vše, co jí přišlo pod ruku. Nakonec se obě armády utkaly v polní bitvě před tvrzí a Drakovo vojsko „slavně“ zvítězilo a Drak se stal pánem na pyšné, avšak rozbité, tvrzi Pýcha.

Pro ty kdo jsou lační více fotografií najdou odkazy na galerie ZDE.

A program s propozicemi k bitvě najdete TADY.